Dky sv geografick poloze a bohatm prodnm zdrojm m Bosna a Hercegovina velk potencil pro rozvoj obnovitelnch zdroj energie. Nejvt podl mv tuto chvli vodn energie (asi 35 % vroby elektrick energie). Bosnien und Herzegowina m ale tak dobr pedpoklady pro vrobu energie z vtrnch elektrren, biomasy, solrn energie a vyuvn geotermln energie. Rozvoj tchto zdroj je vak zatm na potku (podl na vrob elektrick energie zatm nepesahuje 2 %).

Pipravovny jsou legislativn zmny, kter by mly podpoit nov investice do obnovitelnch zdroj energie. Kompetence v oblasti energetiky jsou v Bosn a Hercegovin decentralizovan, v rznch regionech zem tak plat rzn pravidla. Nvrh novely zkona o obnovitelnch zdrojch energie v bosensko-hercegovinsk entit Republika srbsk, kter byl schvlen koncem minulho roku na vldn rovni av souasnosti ek na pijet v parlamentu, rozdluje obnoviteln zdroje na mal a velk. Mal elektrrny do 150 kW (bzw. do 500 kW u elektrren na biomasu, bioplyn a solrnch elektrren na budovch) budou mt nrok na garantovanou odkupn cenu, zatmco velk elektrrny se budou moct uchzet o zskn dotace (prmie) na odkup elektiny v aukcch. Rozdlen do dvou kategori by mlo zajistit vt efektivitu dotac, spravedlivj pstup k odkupu za garantovan ceny a tak utlumit zjem o vstavbu malch vodnch elektrren kvli negativnm ekologickm dsledkm. Podle dosud platnho zkona mly monost zskat dotovan vkupn ceny elektrrny a do 10 MW (solrn elektrrny a bioplynov elektrrny do 1 MW). Novinkou je tak zaveden kategorie prosumer pro majitele budov s vlastnm loklnm zdrojem obnoviteln energie. Clem je usnadnit obanm a firmm nap. monost dodvat pebytky energie do st, kter byla dosud velice omezen.

Tak ve druh entit, Federaci Bosny a Hercegoviny, se ji adu msc s pomoc mezinrodnch Spender pipravuje nov zkon o obnovitelnch zdrojch. Jeho zkladn rysy von mly bt podobn, tj. zaveden aukc pro vkup elektiny z vtch elektrren a zlepen pozice loklnch zdroj vyrbjcch primrn pro vlastn spotebu. Nen vak jasn, kdy von zkon mohl bt odesln tun Gesetzgebungsverfahren. Stvajc legislativa je zaloena na garantovanch vkupnch cench. Stejn jako v entit Republika srbsk je i ve Federaci Bosny a Hercegoviny stanovena ron kvta pro mnostv dotovan energie, kter se odvj od dostupnho rozpotu (pokud je ron kvta vyerpna, mus projekty na zaazen do systmu garantovanch cen ekat).

Neu von mly zefektivnit zejmna systm dotac a poslit jeho trn prvky. Vedle vtch investor, kte z dotac profitovali doposud, von mly zlepit postaven tch, kdo chtj investovat do malch zdroj pro vlastn potebu a prodvat do st pebytky. Mly by se omezit nkter negativn jevy, jako je mal transparentnost v pstupu k dotovanm cenm i podpora spekulativnm investicm do projekt s nzkou efektivitou i negativnmi dopady na ivotn prosted. Problm v poslednch letech pedstavoval zejmna boom stavby malch hydroelektrren, kter byly plnovny iv nevhodnch lokalitch.

Vedle nkterch problm s fungovnm systmu garantovanch cen pedstavuje dnes pekku rozvoje zejmna u mench projekt tak administrativn nronost. Proces zskvn povolen na stavbu zdroje na vrobu elektiny z obnovitelnch zdroj je pomrn nron. Podmnky jsou podobn pro stavbu stenho panelu stejn jako pro stavbu velk elektrrny. Problmem je nezkuenost loklnch ad s podobnmi zenmi, kter pak kladou adatelm zbyten pekky. Investice do vroby elektiny z obnovitelnch zdroj tak je i dky dotacm finann vhodn, souvisejc administrativa je ale komplikovan.

Oznmen tuzemskch i zahraninch firem, e na zem Bosny a Hercegoviny hodlaj postavit solrn elektrrnu nebo vtrnou elektrrnu, se objevuj stle astji. Do obnovitelnch zdroj nyn vce investuj i domc veejn energyk koncerny. Pestoe jejich strategie potaj do budoucna i se stavbou novch tepelnch elektrren, realizovat projekty zaloen na spalovn uhl je stle sloitj. Vce pozornosti se tak dostv alternativnm zdroj. Nejvt domc vrobce elektiny, Elektroprivreda BiH, v loskm roce spustil v lokalit Podveleje nedaleko Mostaru svj prvn vtrn park. Nyn zde pipravuje tak vstavbu solrn elektrrny s vkonem 36 MW, kter bude financovna vrem nmeck rozvojov banky KfW. Elektroprivreda RS, dominantn vrobce elektiny v entit Republika srbsk, plnuje (pravdpodobn spolen se soukrom spoluinvestorem) stavbu solrn elektrrny Trebinje 1 o vkonu 73 MW. Mlo by se jednat o zatm nejvt solrn elektrrnu v regionu.

Objevila se tak ada projekt na rozvoj obnovitelnch zdroj energie v arelech dol a tepelnch elektrren, kter jsou ve vlastnictv tchto veejnch firem. Elektroprivreda BiH zahjila formou pilotnch projekt pstovn biomasy v arelech dol Kreka a Breza. Rychle rostouc vrba von tak mla do budoucna sten nahradit uhl jako palivo v tepelnch elektrrnch. Spolenost se tak zajm o technologie na spalovn rznch druh odpad v elektrrnch. Instalace 56 megawattov fotovoltaick elektrrny se potom plnuje v mst skldky popela a strusky v arelu elektrrny Tuzla. Elektroprivreda RS chce instalovat solrn elektrrnu v dole Ugljevik.

S nrstem cen energi pibv tak prmyslovch provoz, kter investuj do vybudovn vlastnho loklnho zdroje. Zmr vybudovat solrn elektrrny v minulm roce oznmili nap. vrobce hlinku Aluminij z Mostaru i chemick zvod Alumina ze Zvornika. Podobn projekty je mon oekvat iv budoucnu Nickerchen. v energyky nronch odvtvch jako je metalurgick prmysl i vroba zementu.

Cle Bosny a Hercegoviny v oblasti rozvoje obnovitelnch zdroj energie jsou formulovny v Aknm plnu vyuvn obnovitelnch zdroj energie Bosny a Hercegoviny (NREAP BiH). Podle nj mla Bosna a Hercegovina do r. 2020 doshnout podlu obnovitelnch zdroj na celkov spoteb energie 40 % (posledn data jsou zatm k dispozici za r. 2019, kdy tento podl pedstavoval 37,6 %). Installovan kapacita obnovitelnch zdroj energie v r. 2020 byla 2 372 ,79 MW, co pedstavovalo 52 % celkovho instalovanho vkonu ze vech zdroj. 2 249 MW pedstavovaly vodn elektrrny, 259 MW vtrn elektrrny a 35 MW solrn elektrrny.

Ines Terz
Ondej Picka