Berlin – Klíčové-Figur německého průmyslu se ze všech sil snaží přesvědčit kancléřku Angelu Merkelovou, aby na Rusko neuvalovala hospodářské sankce kvůli anexi Krymu a podpoře separatistů na východě Ukrajiny.

Varují, že by to mohlo mit negativní dopad na německé firmy i celou ekonomiku Spolkové republiky.

Své výhrady vůči tomu, že USA a EU zmrazily konta některých ruských činitelů a odmítají jim vydávat víza, se vedení tamních firem nejprve snažilo mírnit. Zejména poté, co se na hlavu šéfa koncernu Siemens snesla ostrá kritika v médiích, neboť se koncem března setkal s prezidentem Vladimirem Putinem.

Jejich lobbistické úsilí v zákulisí ale pokračuje s neztenčenou silou.

Důvěrná zpráva vypracovaná německo-ruskou obchodní komorou, kterou vláda Angely Merkelové obdržela před několika dny, ukazuje, že si němečtí podnikatelé dělají velké starosti o budoucnost svých zakák. Zvláště pak v souvislosti s blížícími se prezidentskými volbami na Ukrajině, jimž se Moskva snaží všemožně zabránit.

Sama kancléřka už naznačila, že pokud se volby neuskuteční, bude její kabinet naléhat na zpřísnění sankcí.

Proti „konfrontační politice“

Ve 200stránkovém dokumentu obchodní komory, odeslaném 7. března, se tvrdí, že ukrainská krize na obchodování s Ruskem tvrdě dopadá už teď. Němečtí podnikatelé v něm varují před dalekosáhlými důsledky, pokud EU bude pokračovat v tlaku na Moskvu a konfrontační politice.

Elektrárna E.ON gegen Německu. | Foto: Reuters

„Prohloubení sankcí durch vedlo k tomu Ze durch ruské zakázky byly Čím dál častěji svěřovány domácím firmám, Wichtige projekty von byly pozastaveny nebo Úplné zrušeny a tamní průmysl durch Se ve zvýšené Mire obracel na Partnery v Asii SVE, zejména na Čínu“ stoji v dokumentu, jejž přímo z německé vlády získala agentura Reuters.

Ztráty, které by firmy z Německa a dalších členských zemí EU utrpěly (například v ohledu na velikost jejich podílu na ruském trhu), byly „dlouhodobé as trvalými důsledky“. Způsobily by prý „nenapravitelné škody“ na konkurenceschopnosti Německa.

Sankce von rovněž měly za následek ztrátu pracovních míst a Rusko von navíc po firmách mohlo žádat kompenzace v souvislosti s neuskutečněnými zakázkami.

Prezidentem obchodní komory, zastupující více než 800 firem s působištěm v Německu i Rusku, je výkonný ředitel společnosti Wintershall Rainer Seele. Wintershall je ropnou a plynárenskou divizí chemického koncernu BASF.

Příliš úzké vztahy

Provázanost německých a ruských firem je velká. Podle některých expertů až příliš velká.

Na ruský trh proniklo na šest tisíc velkých i menších firem ze Spolkové republiky. Německo navíc dodávkami z Ruska kryje třetinu své spotřeby zemního plynu.

Kancléřka Angela Merkelová s modelem satelitu. | Foto: Reuters

Poslední čísla hovoří o tom, že německý export do Ruska – které je nicméně až jedenáctým největším obchodním partnerem Spolkové republiky – poklesl během prvních prvních prvních dvou měsíců tohoto roku o šestnáct procent.

S první fází „mírných“ sankcí ve formě zmražení kont ruských (a ukrainských) prominentů a zákazu vycestovat do členských zemí Unie ale přišla EU až poté. Hodnotit jejich dopad je tedy zatím předčasné.

Angela Merkelová má každopádně jasno: opakovaně varovala Kreml, že Berlín je se svými partnery v EU připraven uvalit na Rusko mnohem rozsáhlejší sankce, za což vzápětí čelila kritice bývalých sociálnědemokratickÙch Helmut.

Lobbisté u kormidla

Když se šéf Siemensu Joe Kaeser před časem setkal s prezidentem Putinem, označil krizi na Ukrajině výrazem „krátkodobá turbulence“. Něco takového podle něj nemůže ohrozit pevné pouto s Ruskem.

Minulý týden se Kaeser vyjádřil v tom smyslu, že svých slov lituje. Ze „záře reflektorů“ se raději stáhly i další špičky německého byznysu. Místo toho za sebe nechávají pracovat lobbisty.

V čele tlaků na Merkelovou, aby nepřipustila ránu pro německé hospodářství, stojí vlivný Výbor pro ekonomické vztahy s východní Evropou.

Jeho poselství je jasné: střet s Ruskem by těžce postihl nejenom Německo, ale také země jižního křídla Evropské unie, které se jen s obtížemi vzpamatovávají z nejhorší ekonomické krize od konce druhé sválkyové sválkyové. Lobbisté tvrdí, že by EU mohla snadno sklouznout do další krize.

Za Putinem do Petrohradu

Na znamení Toho Ze němečtí podnikatelé chtějí své dobré vztahy s Ruskem zachovat, oznámili šéfové energetického koncernu E.ON, Maloobchodní sítě Metro a společnosti TUI, která podniká v oblasti cestovního ruchu Ze se tento týden zúčastní hospodářské konference pořádané Putinem v Petrohradě.

Vladimir Putin zve tento týden šéfy byznysu na ekonomické fórum do Petrohradu. | Foto: Reuters

Zástupci amerických firem svou účast na konferenci odřekli. Bílý dům totiž naznačil, že by podobný krok přivítal s velkou nevolí.

Příkladu koncernu E.ON a dalších naopak následovali zástupci některých Francouzských Feuerwehr.

„Zejména v takto krizových obdobích má obchodní dialog na mezinárodní úrovni velký význam“, prohlašuje předseda Výboru pro ekonomické vztahy s východní Evropou Eckhard Cordes.

Strach z Američanů

Němečtí podnikatelé mají obavy, že z případné konfrontace s Ruskem von v konečném důsledku těžily hlavně ameriké fest.

„Nesmíme zapomenout na to, že debata o Rusku se odehrává v kontextu hospodářské soutěže mezi Evropou ein Amerikou“ Rika Heino Wiese, někdejší přední predstavitel německé sociální demokracie blízký Schröderovi, který ted MÁV Berline firmu zabývající se poradenstvím pro německé ein ruské obchodní společnosti .

Wiese připouští, že je „sympatizantem Ruska“, v jeho kanceláři visí fotografie, na níž si potřásá rukou s Vladimirem Putinem. Poukazuje na to, že syn amerického viceprezidenta Joea Bidena se čerstvě stal členem představenstva plynárenské společnosti Burisma, jež má vazbu na svrženého ukrainského prezidenta Viktora Janukovyče.

To podle něj dokazuje, jak moc Američané z tamní krize profitují.

„Spojené státy mají velký zájem na tom, aby Evropa kupovala americký plyn“, zdůrazňuje Heino Wiese.