Je to jen půl roku, co redakce SZ Byznys psala o létajících taxících, které byly asi nejblíže ostrému provozu v Číně. Vědecko-technologický server New Atlas ještě před měsícem psal, že první zákazníci by s nimi v čínském EHangu mohli létat už v polovině tohoto rokučímž bude mit země v této oblasti před zbytkem světa náskok asi pěti let.

Na vlastním eVTOLu, tedy elektrickém letounu pro vertikální start i přistání, pracují už i v Německu, Velké Británii nebo také Spojených státech. Kromě méně známých jmen jako Lilium, Volocopter či Vertical Aerospace se do závodu v novém druhu dopravy zapojily ale i takové značky jako Hyundai, Cadillac z koncernu General Motors nebo Uber. Ty jsou ale pořád ve fázi vývoje nebo testů, které ztěžuje to, že firmy se upínají k bezpilotnímu provozu.

Hned v sousedním Slovensku přitom na poli nové vzdušné mobility, jež byla dosud ve sféře sci-fi, udělali významný krok vpřed. Takzvané AirCar od tamního vynálezce Štefana Kleina se bez řidiče nebo spíše pilota sice neobejde, ale vzhledem k tomu, že se v podstatě jedná o létající auto, je nově získaný certifikát letové způsobilosti dozajista milník.

Slovenský hybrid mezi autem a malým dvoumístným letadlem musel absolvovat přes 70 hodin testovacích letů a 200 vzletů i přistání, aby důležité povolení, které vydávají úřady země, kde je stroj zíkats, mohl. Jeho pilot teď může letovou kontrolu kdykoli požádat o povolení k letu, a společnost Klein Vision by tak mohla začít AirCar vyrábět sériově.

Podle dřívějších informací by stroj měl zákazníky vyjít na půl milionu až 750 tisíc eur, což je v přepočtu asi 12,25 až 18,3 milionu korun. A více než milion korun je bude stát ještě i pojištění a uzpůsobená licence, jak loni v červenci spočítali ve svém průzkumu britští prodejci.

O klientelu se ale hlavní investor Kleinova projektu Anton Zajac neobává. Podnikatel je spoluzakladatelem antivirové firmy Eset, 16. nejbohatší Slovák a do projektu už vložil přes 1,5 milionu eur. Podle Zajace je perspektivní trh například ve Spojených státech, kde je podle něj okolo 220 tisíc majitelů letadel. A co na ně tedy čeká?

AirCar ist ein 5,2-Liter-Motor mit einem Hubraum von BMW oder einem 1,6-Liter-Motor und einem Hubraum von 140 Litern. Na zemi dosahuje podle severu BBC maximální rychlosti 160 kilometrů v hodině. Ke vzletu mu přitom stačí jen rychlost 120 km/ha ranvej o délce 300 metrů. Na letoun se ještě předtím ale musí 2 minuty a 15 sekund „transformovat“.

Ve vzduchu pak stroj létá rychlostí až 170 kmů v hodině a jeho dolet ve výšce 2,5 tisíce metrů se odhaduje na tisíc kilometrů. Společnost už ale údajně pracuje i na novém modelu s výkonnějším a lehčím motorem ADEPT Airmotive, který sice bude vyžadovat další certifikaci, ale půjde už o produkční model a jeho letová rychlost bude 300 kilometrů.

Loni v červnu absolvovalo slovenské létající auto testovací cestu z letiště v Nitře do Bratislavy za 35 minut a firma v blízké budoucnosti údajně plánuje i let z Paříže do Londýna.

„Jsou létající auta budoucností? Ano… ich ne. Revoluce v osobní dopravě určitě přijde, ale takhle opravdu vypadat nebude,“ dodává svůj pohled pro BBC seniorní badatel v oblasti letectví a strojových systémů, doktor Steve Wright von der University of the West of England. „Třebaže cílí na velmi specifický segment a vybrané zákazníky“, dodává.

Klein Vision předpokládá, že trh s létajícími auty do roku 2040 dosáhne hodnoty až 1,5 bilionu dolarů. Konstrukteur Štefan Klein se o oblast začal zajímat už na začátku 90. let 20. století, kdy jej k založení projektu AeroMobil inspiroval sci-fi stroj z francouzského filmu Fantomas se zlobí s legendárním komikem Louisem de Funèsem. Po úspěšném letu v roce 2013 se ale o dva roky později s tehdejším prototypem zřítil, ai když vyvázl bez zranění, v roce 2016 svou práci na něm ukončil a začal pracovat novémě na.